Opatovské zákopy
10. - 12. října 2014
Je pátek a my již vyrážíme ze svých domovů na různě dalekou a
strastiplnou cestu ( kupř. Jitčiny čichové smysly hodně utrpěly) za
očekávaným podzimním víkendem a vzkazem o pomoc proti proradnému Lokimu,
který chce ovládnout svět.
Někteří z nás zůstali nedaleko Opatova, ale Pirát nás všechny
zachránil svým stříbrným korábem. Už jsme skoro všichni na místě. Jen
Mari se natolik zalíbilo v Třebíči, že si tam ještě chvíli pobude.
My jsme zatím vyrazili k místí škole sehnat si úkryt před chladnou nocí a nekalými živly, kteří se pohybují v okolí.
Uvnitř školy svítí světla, ale na hlas zvonku ani klepání na okno
nikdo neodpovídá. Ve vchodu u popelnice je lehce opřená ekologická
realitní reklama (s textem: Na prodej + tel. číslo) a to v podobě
kartonové krabice.
Voláme na číslo a za okamžik nám přicházejí otevřít dva realitní
agenti a zároveň majitelé objektu (Radim a Laďka). Dozvídáme se, že
objekt je pouze ke koupi, ne k pronajmutí a to za krásnou cenu
pohybující se okolo dvaceti milionů. Všichni souhlasí s koupí objektu,
ale s podmínkou dvou zkušebních nocí. Jiří platí v eurech a ostatní naší
měnou.
Po prohlídce a ubytování začíná velkolepá hostina. Každý vystavuje
své kulinářské umění. Hodujeme a bodujeme. Nejlepší pokrm získá hlavní
cenu a autor se zapíše do historie!
Aby se nám lépe trávilo po skvělé hostině a bezpečně usínalo, tak
jsme dostali za úkol pochytat pár kriminálníků v blízkém okolí. Po
úspěšném zatčení onichž pochybných individuí, se vybrala služba a osoby
hudebně nadané vykouzlí pár krásných tónů z kytary na přání dobré noci.
Probouzíme se do šedivého podzimního dne. Posilníme se vydatnou snídaní ve formě švédských stolů.
Vyzbrojeni pracovními oděvy a nářadím (uloženým v automobilu)
vyrážíme na louky. Cesta na louky je kouzelná, mech má jedovatou barvu a
mezi stromy se proplétá mlhavý opar.
Když dorazíme na louky, rozdělíme si práci. Čistíme okolí luk od
náletů, jezírko, dokosí a dohrabe se kousek louky. Posilníme se svačinou
a pokračujeme v práci.
Po dokončení směřujeme k táboru, kde hodláme zakotvit. Avšak po
příchodu zjistíme, že zde již někdo sídlí. Lesní dělníci pracující
opodál si to zde útulně zařídili.
Poopravíme ohniště, vytáhneme lavičky a usedneme k hořícímu ohni.
Opečeme si špekáčky a topinky. Když jsou naše žaludky nasyceny,
rozloučíme se s táborem a směřujeme zpátky do Opatova.
Cestou míjíme ovce bahení a krásně zbarvenou podzimní přírodu.
Vyměníme kůže do suchého a školou se začne nést hlas, který nám
poskytuje informace o proradném Lokim, který chce vstoupit do našeho
světa, portálem který byl kdysi otevřen ženou s čistou duší Helenou
Kellerovou, prababičkou zesnulého George Huxlyho .
Ukončíme rozehraný curling a se zavázanýma očima jsme zavedeni do
místnosti a posazeni na židle. Stále se zavázanýma očima nasloucháme
hudbě a hlasy nám vyprávějí příběh o Heleně.
Dívenka, která neviděla ani neslyšela, neměla možnost spatřit svou
rodinu a okolí, ale i přes tyto překážky se dokázala naučit hovořit (to
především díky její vychovatelce Anne), vystudovat a stát se výjimečnou
navzdory svému handicapu.
Mezi vyprávěním její životní cesty, jsme dostali různé úkoly, abychom
se pokusili představit, jaké je žít pro lidi s těmito handicapy a jak
je zdraví v našem životě důležité. Myslím, že všichni z nás prožívali
silné emoce, mysleli na Helenu, její příběh a na ty své vlastní.
Po ukončení a dovyprávění, nastal čas, kdy se musí zavřít portál, ale nezbývá už mnoho času.
Jsme rozděleni do skupin a musíme donést artefakt určité barvy na
různá stanoviště v mapce a tím bude portál uzavřen. Lokimu se takto
znemožní návrat do našeho světa a to provždy.
Bohužel se objevili naši nepřátelé (pomocníci Lokiho) a hodlají nám
zkonfiskovat artefakty. Avšak naše odhodlanost a optimistická nálada
nepolevuje, a proto zvítězíme a svět je znovu zachráněn!
Večer si prohlížíme fotky z letního tábora a pomalu usínáme.
Po hezkém probuzení následuje snídaně a úklid. Rozloučíme se s našimi
realitními agenty a Jituš. Zbytek z nás čeká na příjezd autobusu směr
Jihlava.
Užíváme si podzimní sluníčko a klidné nedělní dopoledne, Adam hraje melouno-kuželky…
Loučíme se s Jurou, Pirátem, Majdou a Ráďou a odjíždíme směr naše obydlí se vzpomínkami na krásný podzimní víkend.
Napsala: Thea Chatrná
A ještě báseň od Irči:
Prosba o pomoc přichází trochu nečekaně,
Dingwill hlásí, že Loki míří k světské bráně,
ovládnout Ryhopský hvozd vzdal už prý,
dělá si ale zálusk na náš svět lidský.
Přijít Dingwillovi na pomoc je pro většinu z nás čest,
proto se odhodlaně ku Opatovu hrneme,
podle Dingwilla zastavení Lokiho nesnadné však jest,
už při cestě přichází určité zádrhele.
Přebytí v bývalém sídle George Huxleyho se jeví nejisté,
avšak my jsme zájemci vážní o koupi jeho zajisté,
když pár dalších požadavků ještě splníme,
možná zde i v klidu přespíme.
Okolí sídla se se setměním nebezpečné stává,
vrazi a jiní zločinci začínají kout pikle své,
naštěstí je tu ještě policie bdělé,
jež se s nimi odhodlaně do křížku dává.
Vrahové se najednou nachází v těžkých pozicích,
bez obětí se zásahy ale neobchází,
snažení policie i klíčníci kazí,
přesto se nápadně snižuje počet zločinců slídících.
Dalšího dne početná výprava chystá se do zbroje,
čilým ruchem ožívají louky v Zákopech opatovských,
holínky, hrábě, pily a sekery jsou součástí výzbroje,
po práci míříme ku obědu do míst táborových.
Po uzření kuchyně v cizím obležení přichází zklamání,
Jirka s Laďkou zjišťuje, že tu dočasně kempí dělníci lesní,
alespoň kol ohniště se tedy sesedáme,
a po nasycení se, se zas k Opatovu vydáváme.
Dingwillův hlas najednou napínavé herní klání přerušuje,
jen člověk výjimečných vlastností uzavře světskou bránu, nám sděluje,
pak životní příběh jedné ženy se postupně dovídáme za tmy naprosté,
zvláštní rozporuplné pocity v nás vyvolává její osud i úkoly doprovodné.
Rozruch zas vzbuzuje Dingwillův hlas,
Loki už pronikl na území přechodové,
uzavřít tedy všechny brány je čas,
dostáváme instrukce a artefakty důležité.
Hlídky se plíží ulicemi uzavírajíce postupně brány,
neradno se však střetnout s Lokiho kumpány,
poslední dvě dost drhnou a nejsou uzavřeny doposud,
svornost hlídek však dokázala své a zpečetila Lokiho osud.
Žádné komentáře:
Okomentovat