-online-
5.12.2020
...
Záhady Šeherezádiny zahrady
Chaloupky
25.-31.7. 2020
...
den první - sobota
V sobotu 25. 7., po příjezdu všech svatebních hostů Sultána Prudimána, byla vybrána další nevěsta, která byla přejmenována na Šeherezádu, a začaly přípravy na svatbu pod vedením dvou sultánových Pravých rukou.
Proběhl nácvik břišních tanců a dalších aktivit na pobavení sultána.
Konala se velká svatba s krásnými tanci, velkým hodokvasem a jinou zábavou. Nakonec Šeherezáda vyprávěla pohádku na dobrou noc.
Po odchodu sultána a Šeherezády sultánova matka pověděla hostům, že venku před palácem se zjevují přízraky zmizelých sultánových manželek, od kterých jsme se dozvěděli, že ráno bude Šeherezáda popravena.
den druhý - neděle
Druhý den ráno se konala poprava Šeherezády, která proběhla i přes snahu sultánovy matky. A tak byla Šeherezáda sežrána krokodýlem.
Všechny mladé dívky za pomoci chlapců se pokusily utéct, protože sultán si usmyslel, že si vezme novou nevěstu, ale bohužel byly chyceny. Proběhl konkurz na novou nevěstu a byla vybrána další dívka. I ona byla přejmenována, jako všechny nevěsty, na Šeherezádu.
Začala další příprava na svatbu, při které jsme se se seznamovali s místními zvyky a tradicemi, například s malováním za jízdy na velbloudu nebo vázáním turbanů.
Po svatbě Šeherezáda vyprávěla pohádku o Alibabovi a 40 loupežnících, při které Sultán usnul.
den třetí - pondělí
Ráno po druhé svatbě se zase měla konat poprava, před kterou si chtěl Sultán doposlechnout pohádku o Alibabovi, jenomže Šeherezáda byla tak unavená z dlouhého vyprávění, že se ji nepodařilo probudit. Proto se Sultán rozhodl, že počká do večera a že poprava bude až další den.
Zatímco Sultán čekal, až bude večer, přemýšlel o pohádce a rozhodl se, že chce taky takový poklad, jaký našel Alibaba. A my jsme začali pátrat.
Po dlouhé cestě vyprahlou pouští jsme našli jeskyni s pokladem, jenomže jeskyně byla zapečetěna různými kódy a zámky. Museli jsme vyluštit všechny hádanky, vyndat klíče ze všech hlavolamů a až potom otevřít jeskyni. V jeskyni jsme našli truhlu plnou pokladů a velkolepou hostinu (v podobě řízků).
Po návratu jsme odevzdali truhlu s poklady Sultánovi a nadšený sultán nás odměnil zlatými mincemi.
Večer Šeherezáda dovyprávěla pohádku o Alibabovi a na přání Sultána začala vyprávět další, která byla o tom, jak Sindibád Námořník na opuštěném ostrově našel ptáka Noha. U této pohádky Sultán opět usnul.
den čtvrtý - úterý
Další den ráno se Šeherezádu opět nepodařilo probudit, a tak se poprava opět nekonala. Sultán se rozhodl, že krokodýl přesto nebude hladovět a rozhodl se popravit jednu z Pravých rukou, protože věčně vyrušoval. Pravá ruka se snažil zachránit a řekl Sultánovi, že ví, jak najít vejce ptáka Noha. Povedlo se mu Sultána přesvědčit, aby ho nepopravil, pokud to vejce najdeme.
Naše pátrání jsme začali hledáním různých ptáků a učením se jejich zvuků, které vydávali. Později jsme sledovali zvuky ptáků, které nás dovedly až k místu, kde se vejce nacházelo. Pak jsme museli přešplhat pár lián, abychom se dostali dál a doplavat pro vejce, které plovalo v hnízdě na jezeře.
Sultán, potěšen vyhlídkou, že bude mít svého ptáka Noha, nejen že nenechal popravit Pravou ruku, ale dokonce nás opět odměnil zlatými mincemi za naši dobře odvedenou práci.
Šeherezáda nám večer dovyprávěla pohádku o ptáku Nohovi a začala nám vyprávět příběh o barvíři látek Abú Kírovi a lazebníkovi Abú Sírovi. Pohádka byla i tentokrát příliš dlouhá, takže Sultán usnul ještě před jejím koncem.
den pátý - středa
Ráno Šeherezáda opět nebyla k probuzení, takže krokodýl byl zase o hladu.
Sultán, který se inspiroval pohádkou o barvíři a lazebníkovi, se rozhodl, že chce mít vlastní lázně a barvené látky. Takže jsme začali s přípravami. Sbírali jsme bylinky na barvení látek, které jsme pak barvili na přírodní odstíny zelené, hnědo oranžové a růžové. Vytvářeli jsme modely lázní, aby si sultán mohl vybrat, jak budou jeho lázně vypadat.
Po úmorném dopoledni jsme Sultána vzali do lázní a poskytli mu lazebnickou kúru: masáže, drobné občerstvení, hudbu, stínění, aby na Sultána nesvítilo slunce a jiné.
Sultán byl velice spokojený, takže se rozhodl, že nás odmění. Jenomže se mu nechtělo odměňovat ze svého, a tak nás měla odměnit sultánova matka. Když sultánova matka hledala svou truhličku, zjistila, že z ní někdo ukradl zdobenou umělou květinu, perlový náhrdelník a prsten. Byli jsme požádáni, abychom pomohli v hledání, proto jsme se rozdělili do tří skupin podle věku a začali hledat. Nejmladší hledali květinu, středně staří šli pro náhrdelník a nejstarší pro prsten.
Luštili jsme šifry a hledali stopy a každá skupinka nakonec našla místo, kde byl schovaný předmět, který hledali. Na tom místě jsme se schovali a čekali, až přijde zloděj. Po výslechu zlodějů, což bylo nanejvýš obtížné, protože měli vyříznutý jazyk, jsme se dozvěděli, kdo byl hlavním vůdcem celé krádeže. Po chycení hlavního viníka jsme rozhodovali o jeho osudu a nakonec jsme si odhlasovali, že nebude popraven, ale bude sloužit sultánově matce jako její otrok.
Byli jsme odměněni za lázně a nález šperků, a pak Šeherezáda dovyprávěla příběh z předchozího večera a začala vyprávět další o Aladinově lampě, u které náš Sultán jako pokaždé usnul.
den šestý - čtvrtek
Ani další den se poprava nekonala a my jsme na Sultánovo přání pletli létající koberce a překonávali na nich těžké překážky.
Po obědě si Sultán nechal dovyprávět pohádku o Aladinovi a Šeherezáda začala vyprávět další o čarodějce z obrazu. Sultán se rozhodl, že si Šeherezádu nechá namalovat a tak, zatímco četla, ji maloval velice šikovný malíř. Po skončení pohádky nebyl obraz ještě zcela hotov a tak jsme odešli, aby měl malíř klid na práci.
Když jsme se vrátili, nebyl tam ani malíř, ani obraz a ani Šeherezáda. Zůstal tam jen dopis od malíře, ve kterém stálo, že je sluhou zlého čaroděje, který zneužívá jeho schopnosti malovat a všechno co namaloval, se přeneslo do Říše za obrazem, ve které tento čaroděj vládl. Malíř nás v dopise žádal, abychom jeho a Šeherezádu vysvobodili z Říše za obrazem. Měli jsme najít mudrce, kteří nám za splnění úkolů měli dát pokyny, jak se do Říše dostat.
Protože jsme chtěli Šeherezádu zpět, vyhledali jsme mudrce a plnili jejich úkoly. Podařilo se nám získat všechny indicie a dozvěděli jsme se, že musíme nakreslit své portréty, abychom se mohli dostat do říše za obrazem, kde jsme portréty měli odevzdat strážci Říše za obrazem. Dále jsme se dozvěděli, že mladší dvanácti let půjdou do říše za obrazem první a namalují ztraceným duším tváře, které jim byly ukradeny a za to získají obraz Šeherezády. Starší čekal boj se služebníky čaroděje, kteří měli poslední kousek informace, jak dostat Šeherezádu z obrazu.
Podařilo se nám dostat všechny části obrazu a po krutém boji i radu, jak z obrazu vysvobodit Šeherezádu.
Bohužel jsme po náročném dni byli všichni tak unavení, že jsme museli nechat záchranu Šeherezády až na další den.
den sedmý - pátek
Hned ráno jsme podle získaných pokynů překreslili obraz do životní velikosti a vytáhli z něj naši Šeherezádu. Tím, že jsme zlomili kletbu, jsme osvobodili i malíře.
Báli jsme se, že Sultán Šeherezádu popraví, protože už nebyl žádný nedovyprávěný příběh, ale k úlevě všech přítomných to neudělal a řekl, že v dohledné době to ani neudělá.
Takže jediní mrtví za tento týden jsem byla já, první Šeherezáda, a vlastně i krokodýl, který zemřel na nedostatek poprav.
Duch Šeherezády
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)