2. - 4. prosince 2011
Brno - Žabovřesky
Sešli jsme se, jak už to tak u víkendovek bývá, v pátek. Jednalo se, myslím, o už 3. ročník této Mikulášské akce, která má s tímto svátkem pramálo společného. Především se sem sjely zapařit deskové hry všelijaké zvonkovské existence. Tedy, většina z nás byli herní pařmeni v různém stádiu závislosti; byl tu však i Hárdy, který deskovky rozhodně neprožívá, a tak místo toho dotvářel kulisu pařanského doupěte komorní kytarovou hudbou.
Jelikož jsme v pátek pařili až do čtyř do rána, vstávali v sobotu před desátou jen ti, kterým přetékal močový měchýř litry vypité kofoly. Následovaly úklidové práce ve prospěch chalupy strýčka Juříčkovic. Tedy, dostali jsme seznam dílčích úkolů, které by při mírné snaze zabraly dohromady 10 minut. Jelikož jsme ale chtěli tuto víkendovku prohlásit za pracovní, natáhli jsme naše pracovní úsilí na třičtvrtě hodiny.
Hárdyho velká chvíle (ale také Veverčákova, Jurova, Radimova a Pavlova) přišla po obědě. Třemi auty jsme se přesunuli do ulice Hybešové do budovy Lasergame. Kdo to ještě nezkusil a neví, o čem to je a nechce se mu prozkoumávat stránky www.lasergamebrno.cz, ve zkratce:
Dva týmy po 4 lidech vběhnou do zatemněné arény (cca 30m x 30m) plné fosforeskujících překážek. Jsou vyzbrojeni laserovými bouchačkami a svítícími vestami, které v té tmě slouží jako velmi nápadné cíle. Během 15-ti minut se snaží co nejméněkrát trefit spoluhráče a co nejvícekrát trefit soupeře (který svítí jinou barvou).
Některým šlo přebíhání z úkrytu do úkrytu, skrývání, míření a střílení lépe než ostatním, přičemž za ostatní bych si troufl dosadit všechny holky a sebe. A to pominu i fakt, že si na mě pár vybraných zasedlo a trefovali přednostně mě. Ty dvě hry, kterých jsem se zúčastnil, mě přesvědčily o tom, že bych si na úspěch v Lasergame musel hodně dlouho počkat, a kdo ví, ... bych se třeba nikdy nedočkal. Tedy, jsem rád, že jsem si vyzkoušel zase něco nového, že jsem za čtvrt hodiny propotil triko (takové aktivity u mě vždy stály hodně vysoko), bavil jsem se, ale stejně jako Paintball už se asi k Lasergame nevrátím.
Po návratu do Žabin se opět hrály deskovky a pila kofola. A tak tomu bylo až do nedělního rána, kdy se už jen balilo, uklízelo a odcházelo. Ještě před tím, bohužel, stačil Veverčák vyhodnotit svůj čistě neprůhledný systém hodnocení úspěšnosti jednotlivců ve všech deskovkách (všech, které Veverčák zaznamenal). Ať už Veverčák k žebříčku nejúspěšnějších došel jakkoliv, mám neprokazatelné podezření, že kdyby hlavní cenou nebylo právo (či spíše břímě) psát tento zápis z akce, stal by se vítězem kupříkladu Radim.
