Květinový Silvestr 2011

30. 12. 2011 - 1. 1. 2012
Ptenský Dvorek


Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, kde je ti konec můj jediný Woodstocku? ... Marně jsme se ptali sami sebe i chytrých GPS – květinové doupě nebylo k nalezení. Na pátý pokus jsme ale přeci jen zázrakem zabočili správným směrem a dostalo se nám víc než srdečného přivítání. Všichni bratři a sestry již byli v dobré náladě a mír, láska, květiny a svoboda se vznášely mezi všemi šátky, korálky, čelenkami a rozevlátými vlasy tak, až byly téměř hmatatelné. 
Ťuťanka a Majda
Laďka a Pavel
   
Radim a Terka
Míša a Jirka



Ráďova záda, Markéta, Erik, Verča, Pirát, Pavel, dole Ťuťanka, Jirka


Chvíli jsme setrvali v opojné atmosféře znovusetkání jedné velké rodiny a vyčkali příjezdu ostatních. A pak přišla na řadu krátká ale intenzivní poznávací procházka po dvojicích, první stmelovací část programu. Ten posléze kontinuálně přešel v celostmelovací večer (nelze opomenout výročí narození sestry Peti a neodolatelnou Hardyho sprchu).
Pavel, Radim, Hardy, dole Jirka a Majda
Ráďa a Veča
Pavel a Majda
Zuzka a Hardy









Rána jsou vždy krušná, ale následující den začal pomalým probouzením do slenečného Woodstocku a postupným znovuvítáním bratrů i sester, kteří poránu bloudili domem. Někteří očekávaní účastníci nakonec nedorazili, ale zamáčkli jsme slzu a v míru jsme vyšli na slunce obohatit ducha i tělo nějakou aktivitou. Jednou z nejpřínosnějších se stalo bezpochyby Pirátovo uvedení všech zúčastněných do transu. Lehce ho rušila hravost sestry Berry, ale i tak se všichni dokázali soustředit na svou linii tónu... 
Pavel, Majda, Ráďa, Peťa
Peťa, Erik, Laďka, Pirát
Jirka a Radim
Následně jsme si trochu rozhýbali plíce balónky a roztočili mozkové závity, abychom se dobrali správného řešení otázky boje za mír. Nicméně tu rozlouskla další drobnička dokazující hrůzu války a násilí či krutovlády zoodozorce. Shnuli jsme to vše do světa řvoucí esemeskou o sexu, boxu, příliš žluťoučkém koni a xylofonu.
Někomu stačilo kostičku olíznout.... (Laďka a Pirát)

... jinému... (Hardy) 
Z květinové kuchyně se mezitím několikrát vynořili bratři kuchaři a pozvali nás na hostinu, kterou jsme nakonec s chutí slupli (abychom hned připravili další mísy s jídlem). Zbylé hodiny se rozplynuly atmosféře plné míru, her a lásky prostupující celý dům. Majda v nás dokonce i v pozdních hodinách probudila logické uvažovaní svojí drobničkou, a pak jsme se už plně soustředili na oslavu dalšího roku (plno květin, lásky, štěstí a míru). Hromadné objímání vyvrcholilo velkolepým ohňostrojem, tradičním tancem a zrodila se i nová (možná) tradice skoku důvěry. Do rána pak zněly božské kytary a zpěvy skupinky nejodolnějších...
silvestr bez chlebíčků by ani nebyl silvestrem...
(Ráďa, Peťa, Majda, Radim, Laďka, Jirka)
Ráďa, Ťuťanka

Vzhledem k nedostatku snídaňového materiálu jsme nedělní ráno strávili v rychlém a účinném úklidu místa činu a rozloučili se s mírem, láskou a květinami a rozjeli se domů.
Co se týče sester M. a Z., tak ty odjížděly s lehkou újmou na zdraví vlakem do Čech – Majda v tichém vlaku slyšela kytarová dua a druhá sestra ji vehementně podporovala ve rozpomínání si na jednotlivé sloky. Lidé kolem – soudě podle obličejů – zjevně neměli pro naše hippie naladění dostatečné pochopení...
sestra Ťuťanka

Pirátský Silvestr aneb dobrodružství na mnoha ostrovech

30. 12. 2011 - 1. 1. 2012
Brno (Legato)


Chcete nás?

Ne, právě děláme velký krok pro lidstvo

seřaďte špalky podle velikosti

Spící kapitán Lstivého Žraloka byl zajat ...

... a kapitán Zlaté Medúzy potupně svázán.

                                 

Eliška

Verča

Pepa

Bóža a Pab

Ostrovy



vichr Vojta

naše loď umí plout i na boku





poklad nalezen... 



... a rozebrán




Hodně štěstí!

fotky a popisky - Hříbek 

Kdo si hraje, nezlobí ... III.

2. - 4. prosince 2011
Brno - Žabovřesky





Sešli jsme se, jak už to tak u víkendovek bývá, v pátek. Jednalo se, myslím, o už 3. ročník této Mikulášské akce, která má s tímto svátkem pramálo společného. Především se sem sjely zapařit deskové hry všelijaké zvonkovské existence. Tedy, většina z nás byli herní pařmeni v různém stádiu závislosti; byl tu však i Hárdy, který deskovky rozhodně neprožívá, a tak místo toho dotvářel kulisu pařanského doupěte komorní kytarovou hudbou.
Jelikož jsme v pátek pařili až do čtyř do rána, vstávali v sobotu před desátou jen ti, kterým přetékal močový měchýř litry vypité kofoly. Následovaly úklidové práce ve prospěch chalupy strýčka Juříčkovic. Tedy, dostali jsme seznam dílčích úkolů, které by při mírné snaze zabraly dohromady 10 minut. Jelikož jsme ale chtěli tuto víkendovku prohlásit za pracovní, natáhli jsme naše pracovní úsilí na třičtvrtě hodiny.



Hárdyho velká chvíle (ale také Veverčákova, Jurova, Radimova a Pavlova) přišla po obědě. Třemi auty jsme se přesunuli do ulice Hybešové do budovy Lasergame. Kdo to ještě nezkusil a neví, o čem to je a nechce se mu prozkoumávat stránky www.lasergamebrno.cz, ve zkratce:
Dva týmy po 4 lidech vběhnou do zatemněné arény (cca 30m x 30m) plné fosforeskujících překážek. Jsou vyzbrojeni laserovými bouchačkami a svítícími vestami, které v té tmě slouží jako velmi nápadné cíle. Během 15-ti minut se snaží co nejméněkrát trefit spoluhráče a co nejvícekrát trefit soupeře (který svítí jinou barvou).
Některým šlo přebíhání z úkrytu do úkrytu, skrývání, míření a střílení lépe než ostatním, přičemž za ostatní bych si troufl dosadit všechny holky a sebe. A to pominu i fakt, že si na mě pár vybraných zasedlo a trefovali přednostně mě. Ty dvě hry, kterých jsem se zúčastnil, mě přesvědčily o tom, že bych si na úspěch v Lasergame musel hodně dlouho počkat, a kdo ví, ... bych se třeba nikdy nedočkal. Tedy, jsem rád, že jsem si vyzkoušel zase něco nového, že jsem za čtvrt hodiny propotil triko (takové aktivity u mě vždy stály hodně vysoko), bavil jsem se, ale stejně jako Paintball už se asi k Lasergame nevrátím.
Po návratu do Žabin se opět hrály deskovky a pila kofola. A tak tomu bylo až do nedělního rána, kdy se už jen balilo, uklízelo a odcházelo. Ještě před tím, bohužel, stačil Veverčák vyhodnotit svůj čistě neprůhledný systém hodnocení úspěšnosti jednotlivců ve všech deskovkách (všech, které Veverčák zaznamenal). Ať už Veverčák k žebříčku nejúspěšnějších došel jakkoliv, mám neprokazatelné podezření, že kdyby hlavní cenou nebylo právo (či spíše břímě) psát tento zápis z akce, stal by se vítězem kupříkladu Radim.

Mireček







Sherlock Holmes

18.-20. listopadu 2011
Vranov nad Dyjí











Poslední Vranov roku 2011 se odehrál v duchu vražd, vyšetřování, spolupráce a samozřejmě zábavy. Zámek se proměnil ve Scotland Yard a před jeho branami nás čekal Sherlock Holmes spolu s Watsonem.


Sherlock Holmes před branami zámku (Pirát)


Jak jsme zjistili, v okolí se odehrávají brutální vraždy prostitutek, které páchá tajemný J.R. a Sherlock si pozval nás, nadějné mladé detektivy, abychom mu pomohli celou záhadu vyřešit. A tak jsme se hned v pátek pustili do vyšetřování a zároveň jsme měli chránit Černou Holubici, majitelku nevěstince, ze kterého byly zavražděné prostitutky.


Bordelmamá Černá Holubice vítá zákazníka (Hardy, Laďka)

Nejdříve, ale musela být prověřená naše fyzická zdatnost, tak jsme všichni museli skákat, plazit se, šplhat atd., abychom dokázali, že jsme plnohodnotným členem týmu. Pak jsme si šli v klidu odpočinout do zámku, když jsme uslyšeli děsivý výkřik. Rychle jsme všichni vyběhli ven, kde jsme na nádvoří našli zavražděnou Veselou Lucy, která měla v ruce dopis s údaji o další vraždě.




Sherlock na místě činu - zavražděná Vousatá Penny
(mrtvá Jirka, Pirát)

Lucy byla pohřbena a my jsme se vrátili zpátky do zámku, kde jsme se snažili pochmurnou náladu způsobenou brutálním vrahem v našem okolí zahnat jídlem, společenskými hrami a hrou na kytaru a pak jsme se neklidně uložili ke spánku.

Ráno začalo krásně, když nás svým zpěvem a hrou na kytaru probudil Hárdy. Následovala snídaně a výpomoc na zámku. A naoko nezábavné hrabání listí se nakonec změnilo v souboj o lano a bitvu v listí.


Košťata se dají použít takto... (Ťuťanka a Evka)


... takto ... (Ťuťanka a Evka) 


... a nebo takto. (Ťuťanka a Evka)
Pak jsme se naobědvali, chvilku odpočívali a vydali jsme se s předstihem na místo, kde mělo dojít k další vraždě. Bohužel, i když jsme tam byli dříve, J.R.(pracovně nazvaný Jack Rozparovač) přišel před námi a my našli vychladlé tělo Chlupaté Penny. Opět měla v ruce list, kde tentokrát byly uvedené tři body, mezi kterými mělo dojít k další vraždě. Museli jsme se proto vydat dolů do města a od místních obyvatel zjistit, kde se nacházejí místa Tichá louže, Čertův kámen a Pašerácká sluj.

Holky hrabaly listí... (Žanda, Barča, Maili, Laďka)
Kluci uklízeli na půdě (Jirka)


                                                   Pavel        Mireček
                                             Pirát                         Radim
                                                   Veverčák        Jirka
Zpočátku jednoduchý úkol se změnil ve čtyřhodinovou pochůzku mezi místním úředníkem Tadeášem Ctihodným, hospodským, konstáblem, jeho maminkou, květinářkou Hyacintu Měsíčkovou a jejím otcem, který se stal bezdomovcem. Jednotliví lidé nás posílali mezi sebou a zezačátku se zdálo, že nám nikdo neřekne nic, co by nám mohlo jakkoliv pomoct s případem vražd prostitutek, nebo nás aspoň navedlo k těm třem místům. Ale protože jsme byli neodbytní, tak nám postupně, samozřejmě za určité protislužby dávaly rady a informace, které jsme potřebovaly. Bohužel ale nestačilo se jen vyptávat, ale museli jsme zapojit nejen naše svaly a oběhnout hned několik míst na Vranově, ale i mozkové buňky a řešit další úkoly.


ctihodná úřední osoba (Markétka)


Nakonec jsme úspěšně odhalili skutečná místa a zjistili, že přímo v jejich středu je zámek Vranov a také, že vrahem pravděpodobně není nikdo jiný, než majitelka nevěstince Černá Holubice. Ta se rozhodla přilákat Sherlocka, protože před 20ti lety vyřešil případ s pašeráky a jejího manžela, šéfa pašeráků, kvůli tomu popravili. Jenže problém byl, že Sherlock zůstal na zámku s Černou Holubicí sám, aby ji ochránil. Rychle jsme se proto vydali zpět k zámku a doufali jsme, že nepřijdeme pozdě.


prostřílené šlapky (Markétka, Radim, Jirka, Hardy, Laďka)
Nejdříve jsme ho nemohli najít, hledali jsme téměř všude a báli se, kde narazíme na mrtvolu Sherlocka Holmese. Nakonec jsme uspěli, když jsme se vydali do sklepení, tam na nás čekala Černá Holubice obklopená svými nevěstkami a všechny byly ozbrojené. Naštěstí Watson, který se k nám přidal ve městě, pro nás také zajistil zbraně a mohla vypuknout bitva. 








Před večeří... 
(Hardy, Maili, Tom, Ťuťanka, Jirka, Evka, 
Věrka, Barča, Radim, Žanda, 
stojí Pavel a kousek Laďky)












Bojovali jsme za záchranu Sherlocka, někteří z nás hrdinně padli, ale nakonec jsme, díky obětem a odhodlání, naše protivníky pobili. Našli jsme Sherlocka za zamčenými dveřmi, ale nikde nebyl klíč. Nakonec jsme ho objevili zavěšený na háčku ve stropě, nezbývalo nám nic jiného než vytvořit třípatrovou lidskou pyramidu a pro klíč vylézt. A pak už jsme rychle běželi za Sherlockem, které byl přivázán ke zdi, obklopen hořícími svíčkami a bylo zřejmé, že kdybychom došli později, stal by se obětí strašlivého a krvavého rituálu.

Záchrana detektiva Holmese - našli jsme klíč ... (Terka sundává)


... i uvězněného Sherlocka ... (Pirát)
... kterého jsme uspěšně zachránili.
(Ťuťanka, Terka, Pavel, Evka, Barča, Žanda, Věrka, Tom,
Mireček, Pirát, Markétka, Maili)
Všichni vyčerpaní, ale spokojení jsme se vrátili do zámku a usnuli. Ale v neděli v 5 ráno nás znovu probudil Sherlock, protože došlo k další vraždě. Rychle jsme za ním vyběhli ven a děsili se toho, co budeme muset ještě dělat. Naštěstí to ale byl pouze Sherlockův způsob, jak nám poděkovat za spolupráci, rozloučit se s námi a uskutečnit starý anglický zvyk, tedy, dát si s námi čaj o páté.

na prohlídce
(Radim, Terka, Barča, Maili, Tom, v pozadí Pavel, Jirka)
průvodkyně nejzasvěcenější - kastelánka
(paní Janíčková)
Dopoledne nás ještě čekala prohlídka zámku s paní Janíčkovou a pak už jsme se rozdělili a odjeli do svých domovů. Tím skončilo velké vyšetřování, vrah byl dopaden, Sherlock zachráněn, i když mezitím zemřelo několik prostitutek a bohužel i někteří z našich detektivů. 
Ale nakonec vše dobře dopadlo a obyvatelé Vranova mohou klidně spát.


Zápis do kroniky pořídila: detektivka Mailli