30. 12. 2011 - 1. 1. 2012
Ptenský Dvorek
Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, kde je ti konec můj jediný Woodstocku? ... Marně jsme se ptali sami sebe i chytrých GPS – květinové doupě nebylo k nalezení. Na pátý pokus jsme ale přeci jen zázrakem zabočili správným směrem a dostalo se nám víc než srdečného přivítání. Všichni bratři a sestry již byli v dobré náladě a mír, láska, květiny a svoboda se vznášely mezi všemi šátky, korálky, čelenkami a rozevlátými vlasy tak, až byly téměř hmatatelné.
 |
| Ťuťanka a Majda |
 |
| Laďka a Pavel |
 |
| Radim a Terka |
 |
| Míša a Jirka |
 |
| Ráďova záda, Markéta, Erik, Verča, Pirát, Pavel, dole Ťuťanka, Jirka |
Chvíli jsme setrvali v opojné atmosféře znovusetkání jedné velké rodiny a vyčkali příjezdu ostatních. A pak přišla na řadu krátká ale intenzivní poznávací procházka po dvojicích, první stmelovací část programu. Ten posléze kontinuálně přešel v celostmelovací večer (nelze opomenout výročí narození sestry Peti a neodolatelnou Hardyho sprchu).
 |
| Pavel, Radim, Hardy, dole Jirka a Majda |
 |
| Ráďa a Veča |
 |
| Pavel a Majda |
 |
| Zuzka a Hardy |
Rána jsou vždy krušná, ale následující den začal pomalým probouzením do slenečného Woodstocku a postupným znovuvítáním bratrů i sester, kteří poránu bloudili domem. Někteří očekávaní účastníci nakonec nedorazili, ale zamáčkli jsme slzu a v míru jsme vyšli na slunce obohatit ducha i tělo nějakou aktivitou. Jednou z nejpřínosnějších se stalo bezpochyby Pirátovo uvedení všech zúčastněných do transu. Lehce ho rušila hravost sestry Berry, ale i tak se všichni dokázali soustředit na svou linii tónu...
 |
| Pavel, Majda, Ráďa, Peťa |
 |
| Peťa, Erik, Laďka, Pirát |
 |
| Jirka a Radim |
Následně jsme si trochu rozhýbali plíce balónky a roztočili mozkové závity, abychom se dobrali správného řešení otázky boje za mír. Nicméně tu rozlouskla další drobnička dokazující hrůzu války a násilí či krutovlády zoodozorce. Shnuli jsme to vše do světa řvoucí esemeskou o sexu, boxu, příliš žluťoučkém koni a xylofonu.
 |
| Někomu stačilo kostičku olíznout.... (Laďka a Pirát) |
 |
| ... jinému... (Hardy) |
Z květinové kuchyně se mezitím několikrát vynořili bratři kuchaři a pozvali nás na hostinu, kterou jsme nakonec s chutí slupli (abychom hned připravili další mísy s jídlem). Zbylé hodiny se rozplynuly atmosféře plné míru, her a lásky prostupující celý dům. Majda v nás dokonce i v pozdních hodinách probudila logické uvažovaní svojí drobničkou, a pak jsme se už plně soustředili na oslavu dalšího roku (plno květin, lásky, štěstí a míru). Hromadné objímání vyvrcholilo velkolepým ohňostrojem, tradičním tancem a zrodila se i nová (možná) tradice skoku důvěry. Do rána pak zněly božské kytary a zpěvy skupinky nejodolnějších...
 |
silvestr bez chlebíčků by ani nebyl silvestrem...
(Ráďa, Peťa, Majda, Radim, Laďka, Jirka) |
 |
| Ráďa, Ťuťanka |
Vzhledem k nedostatku snídaňového materiálu jsme nedělní ráno strávili v rychlém a účinném úklidu místa činu a rozloučili se s mírem, láskou a květinami a rozjeli se domů.
Co se týče sester M. a Z., tak ty odjížděly s lehkou újmou na zdraví vlakem do Čech – Majda v tichém vlaku slyšela kytarová dua a druhá sestra ji vehementně podporovala ve rozpomínání si na jednotlivé sloky. Lidé kolem – soudě podle obličejů – zjevně neměli pro naše hippie naladění dostatečné pochopení...
sestra Ťuťanka
Žádné komentáře:
Okomentovat