21. – 23. 1. 2011
Chaloupky
Účastníci:
Zuzanka, Štěpán, Pavla a Pavel Křížovi a pes Žolina,
Jindřiška, Štěpánka, Šimon, Bedla a Pepa Rýparovi,
Kryštof, Kačenka, Žanetka a Dandy Pevní,
Míša, Danielka, Iveta a Pepa Krahulcovi,
Matouš, Dorotka a Pavel Novákovi a Zuza Kročáková
František, Markétka, Ifča a Radim (Čenda) Cenkovi,
Hanuš, Ela, Adam, Gábina a Marek Kročákovi
Honza, Alice a Standa Vithovi a pes Nela
Na akci jsme přijížděli jako vždy v době večerní, neboli večeřové. Po vydatném posilnění jsme se sešli v sále. Děti našly (pravda, některé už před večeří) obrázky hudebních nástrojů a úspěšně je pojmenovaly. Pak jsme jim předložili „vybrakovaný“ xylofon (pro hudebně vzdělané zvonkohru) a pověřili je jeho zpětným zkompletováním v průběhu víkendu. Chybějící kameny se měly objevovat postupně ve váčku u skřítka a opravdu se tak dělo. Večer jsme ještě stihli zvukové pexeso a po Mravenčí ukolébavce jsme děti začali zahánět do postelí a postýlek. Většina z nás byla dříve či později úspěšná a tak jsme se mohli nerušeně věnovat klábosení a drátkování, aby v neděli mohlo každé dítě dostat na památku hezký houslový klíč.
Sobotní dopoledne jsme začali tvořením sluníček z cédéček a malováním obrázků k písničce „Když jsem já sloužil“. Tuto písničku jsme si pak s předváděním obrázků ve stylu kramářské písně hromadně zazpívali. Pak jsme vyrazili na zahrádku obhlédnout domácí zvířátka a taky pořádně „zrychtovat“ trávník se zbytky sněhu za pomocí bobů a klouzacích lopat.
Odpoledne jsme začali tvořením kytarek z lepenky, pokračovali jsme hádáním písniček, které nám zahrálo duo Šimon + Pepa Rýpaři a nakonec dětem zafoukali dospěláci skorokoncert na láhve (famózní zážitek pod taktovkou Pepy R.).
Před večeří jsme šli unavit děti na kluziště, které vzniklo na poli z velikánské zamrzlé louže a ne zcela zamrzlého hnojiště. Obojímu děti věnovaly náležitou pozornost. Po večeři nás čekal zlatý hřeb v podobě Zpívánek – každá rodina herecky předvedla a zazpívala dopředu připravenou píseň. Následující program dost věrně kopíroval předchozí den, akorát nás některé navíc Čenda (který přijel až v sobotu) zlákal na deskovku Dominion.
Před večeří jsme šli unavit děti na kluziště, které vzniklo na poli z velikánské zamrzlé louže a ne zcela zamrzlého hnojiště. Obojímu děti věnovaly náležitou pozornost. Po večeři nás čekal zlatý hřeb v podobě Zpívánek – každá rodina herecky předvedla a zazpívala dopředu připravenou píseň. Následující program dost věrně kopíroval předchozí den, akorát nás některé navíc Čenda (který přijel až v sobotu) zlákal na deskovku Dominion.
V neděli jsme si zopakovali znovu hudební nástroje, tentokrát připnuté na záda dětí, pak jsme šli na půdu najít poztrácené kousky puzzle s písničkami (opravdu dobře je schovala Bedla, ale děti to nakonec zvládly) a protože už byl xylofon (pardon zvonkohra) kompletní, mohly děti podle not sestavených z puzzle zahrát Kočka leze dírou a Dělání. Za všechnu svou celovíkendovou snahu je čekaly diplomy a houslové klíče v dvojím provedení – z drátu a z perníku (ty druhé měly samozřejmě větší úspěch). Pak jsme se šli ještě projít do lesa a úplně nakonec se děti zase klouzaly na poli, tentokrát po břiše na lopatách. Jako odpalovací rampa si zaposilovali Čenda a Pavel N.
Pak už jsme zcela neorganizovaně obědvali, uklízeli a balili a posléze i odjeli.
Žádné komentáře:
Okomentovat