Chaloupky
25.-31.7. 2020
...
den první - sobota
V sobotu 25. 7., po příjezdu všech svatebních hostů Sultána
Prudimána, byla vybrána další nevěsta, která byla přejmenována
na Šeherezádu, a začaly přípravy na svatbu pod vedením dvou
sultánových Pravých rukou.
Proběhl nácvik břišních tanců a dalších aktivit na pobavení
sultána.
Konala se velká svatba s krásnými tanci, velkým hodokvasem a
jinou zábavou. Nakonec Šeherezáda vyprávěla pohádku na dobrou
noc.
Po odchodu sultána a Šeherezády sultánova matka pověděla
hostům, že venku před palácem se zjevují přízraky zmizelých
sultánových manželek, od kterých jsme se dozvěděli, že ráno
bude Šeherezáda popravena.
den druhý - neděle
Druhý den ráno se konala poprava Šeherezády, která proběhla i
přes snahu sultánovy matky. A tak byla Šeherezáda sežrána
krokodýlem.
Všechny mladé dívky za pomoci chlapců se pokusily utéct, protože
sultán si usmyslel, že si vezme novou nevěstu, ale bohužel byly
chyceny. Proběhl konkurz na novou nevěstu a byla vybrána další
dívka. I ona byla přejmenována, jako všechny nevěsty, na
Šeherezádu.
Začala další příprava na svatbu, při které jsme se se
seznamovali s místními zvyky a tradicemi, například
s malováním za jízdy na velbloudu nebo vázáním turbanů.
Po svatbě Šeherezáda vyprávěla pohádku o Alibabovi a 40
loupežnících, při které Sultán usnul.
den třetí - pondělí
Ráno po druhé svatbě se zase měla konat poprava, před kterou si
chtěl Sultán doposlechnout pohádku o Alibabovi, jenomže
Šeherezáda byla tak unavená z dlouhého vyprávění, že se
ji nepodařilo probudit. Proto se Sultán rozhodl, že počká do
večera a že poprava bude až další den.
Zatímco Sultán čekal, až bude večer, přemýšlel o pohádce a
rozhodl se, že chce taky takový poklad, jaký našel Alibaba. A my
jsme začali pátrat.
Po dlouhé cestě vyprahlou pouští jsme našli jeskyni s pokladem,
jenomže jeskyně byla zapečetěna různými kódy a zámky. Museli
jsme vyluštit všechny hádanky, vyndat klíče ze všech hlavolamů
a až potom otevřít jeskyni. V jeskyni jsme našli truhlu
plnou pokladů a velkolepou hostinu (v podobě řízků).
Po návratu jsme odevzdali truhlu s poklady Sultánovi a nadšený
sultán nás odměnil zlatými mincemi.
Večer Šeherezáda dovyprávěla pohádku o Alibabovi a na přání
Sultána začala vyprávět další, která byla o tom, jak
Sindibád Námořník na opuštěném ostrově našel ptáka Noha. U
této pohádky Sultán opět usnul.
den čtvrtý - úterý
Další den ráno se Šeherezádu opět nepodařilo probudit, a tak
se poprava opět nekonala. Sultán se rozhodl, že krokodýl přesto
nebude hladovět a rozhodl se popravit jednu z Pravých rukou,
protože věčně vyrušoval. Pravá ruka se snažil zachránit a
řekl Sultánovi, že ví, jak najít vejce ptáka Noha. Povedlo se
mu Sultána přesvědčit, aby ho nepopravil, pokud to vejce najdeme.
Naše pátrání jsme začali hledáním různých ptáků a učením
se jejich zvuků, které vydávali. Později jsme sledovali zvuky
ptáků, které nás dovedly až k místu, kde se vejce
nacházelo. Pak jsme museli přešplhat pár lián, abychom se
dostali dál a doplavat pro vejce, které plovalo v hnízdě na
jezeře.
Sultán, potěšen vyhlídkou, že bude mít svého ptáka Noha,
nejen že nenechal popravit Pravou ruku, ale dokonce nás opět
odměnil zlatými mincemi za naši dobře odvedenou práci.
Šeherezáda nám večer dovyprávěla pohádku o ptáku Nohovi a
začala nám vyprávět příběh o barvíři látek Abú Kírovi a
lazebníkovi Abú Sírovi. Pohádka byla i tentokrát příliš
dlouhá, takže Sultán usnul ještě před jejím koncem.
den pátý - středa
Ráno Šeherezáda opět nebyla k probuzení, takže krokodýl
byl zase o hladu.
Sultán, který se inspiroval pohádkou o barvíři a lazebníkovi,
se rozhodl, že chce mít vlastní lázně a barvené látky. Takže
jsme začali s přípravami. Sbírali jsme bylinky na barvení
látek, které jsme pak barvili na přírodní odstíny zelené,
hnědo oranžové a růžové. Vytvářeli jsme modely lázní, aby
si sultán mohl vybrat, jak budou jeho lázně vypadat.
Po úmorném dopoledni jsme Sultána vzali do lázní a poskytli mu
lazebnickou kúru: masáže, drobné občerstvení, hudbu, stínění,
aby na Sultána nesvítilo slunce a jiné.
Sultán byl velice spokojený, takže se rozhodl, že nás odmění.
Jenomže se mu nechtělo odměňovat ze svého, a tak nás měla
odměnit sultánova matka. Když sultánova matka hledala svou
truhličku, zjistila, že z ní někdo ukradl zdobenou umělou
květinu, perlový náhrdelník a prsten. Byli jsme požádáni,
abychom pomohli v hledání, proto jsme se rozdělili do tří
skupin podle věku a začali hledat. Nejmladší hledali květinu,
středně staří šli pro náhrdelník a nejstarší pro prsten.
Luštili jsme šifry a hledali stopy a každá skupinka nakonec našla
místo, kde byl schovaný předmět, který hledali. Na tom místě
jsme se schovali a čekali, až přijde zloděj. Po výslechu
zlodějů, což bylo nanejvýš obtížné, protože měli vyříznutý
jazyk, jsme se dozvěděli, kdo byl hlavním vůdcem celé krádeže.
Po chycení hlavního viníka jsme rozhodovali o jeho osudu a nakonec
jsme si odhlasovali, že nebude popraven, ale bude sloužit sultánově
matce jako její otrok.
Byli jsme odměněni za lázně a nález šperků, a pak Šeherezáda
dovyprávěla příběh z předchozího večera a začala
vyprávět další o Aladinově lampě, u které náš Sultán jako
pokaždé usnul.
den šestý - čtvrtek
Ani další den se poprava nekonala a my jsme na Sultánovo přání
pletli létající koberce a překonávali na nich těžké překážky.
Po obědě si Sultán nechal dovyprávět pohádku o Aladinovi a
Šeherezáda začala vyprávět další o čarodějce z obrazu.
Sultán se rozhodl, že si Šeherezádu nechá namalovat a tak,
zatímco četla, ji maloval velice šikovný malíř. Po skončení
pohádky nebyl obraz ještě zcela hotov a tak jsme odešli, aby měl
malíř klid na práci.
Když jsme se vrátili, nebyl tam ani malíř, ani obraz a ani
Šeherezáda. Zůstal tam jen dopis od malíře, ve kterém stálo,
že je sluhou zlého čaroděje, který zneužívá jeho schopnosti
malovat a všechno co namaloval, se přeneslo do Říše za obrazem,
ve které tento čaroděj vládl. Malíř nás v dopise žádal,
abychom jeho a Šeherezádu vysvobodili z Říše za obrazem.
Měli jsme najít mudrce, kteří nám za splnění úkolů měli dát
pokyny, jak se do Říše dostat.
Protože jsme chtěli Šeherezádu zpět, vyhledali jsme mudrce a
plnili jejich úkoly. Podařilo se nám získat všechny indicie a
dozvěděli jsme se, že musíme nakreslit své portréty, abychom se
mohli dostat do říše za obrazem, kde jsme portréty měli odevzdat
strážci Říše za obrazem. Dále jsme se dozvěděli, že mladší
dvanácti let půjdou do říše za obrazem první a namalují
ztraceným duším tváře, které jim byly ukradeny a za to získají
obraz Šeherezády. Starší čekal boj se služebníky čaroděje,
kteří měli poslední kousek informace, jak dostat Šeherezádu
z obrazu.
Podařilo se nám dostat všechny části obrazu a po krutém boji i
radu, jak z obrazu vysvobodit Šeherezádu.
Bohužel jsme po náročném dni byli všichni tak unavení, že jsme
museli nechat záchranu Šeherezády až na další den.
den sedmý - pátek
Hned ráno jsme podle získaných pokynů překreslili obraz do
životní velikosti a vytáhli z něj naši Šeherezádu. Tím, že
jsme zlomili kletbu, jsme osvobodili i malíře.
Báli jsme se, že Sultán Šeherezádu popraví, protože už nebyl
žádný nedovyprávěný příběh, ale k úlevě všech
přítomných to neudělal a řekl, že v dohledné době to ani
neudělá.
Takže jediní mrtví za tento týden jsem byla já, první
Šeherezáda, a vlastně i krokodýl, který zemřel na nedostatek
poprav.
Duch Šeherezády
