13. - 15. června 2014
Myslím, že nemá cenu se zde rozepisovat o
celém průběhu víkendovky, kterou pořádal stejný organizátorský tým,
jaký i organizuje tábor (Pirát, Jura, Majda a já – Radka), zmíním zde
proto jen ty nejzajímavější body.
1) Příjezd organizátorů na místo konání
Je zvykem, že organizátoři přijíždí na
akci dříve, než účastníci. A protože my nejsme jen tak ledajací orgové,
chtěli jsme přijet na Opatovské louky už ve čtvrtek, tedy celý den před
začátkem akce.
Prapůvodní plán bylo vyjíždět někdy mezi
druhou a čtvrtou odpolední, to se ale ve středu posunulo spíš na čtvrtou
až pátou, možná šestou – podle toho, jak to bude Pirát, náš řidič,
stíhat.
Nastal čtvrtek, den odjezdu. Ve 14:15 mi
volá Jura, že prý se Pirátovi porouchalo auto, a tak bude zajišťovat
opravu, a že se neví, jak dlouho to potrvá. Taky se mě ptal, jestli bych
za ním mohla dojet z Židenic do Králova pole se svými věcmi a pomoci mu
s jeho věcmi, které pravděpodobně sám nezvládne pobrat. Jenže já jsem
už takhle brala věci pro dva lidi, takže bych mu moc nepomohla.
O půl čtvrté jsem se opět zkontaktovala s
Jurou. Ukázalo se, že nikdo neví, kdy se pojede, protože Pirátovu
mobilu se vybila baterka, a tak byl nedostupný. Jura aspoň vyrazil
nakoupit nářadí potřebné na víkend (a i do budoucna), a já měla prostě
čekat.
O půl šesté jsem opět mluvila s Jurou.
Nářadí nakoupil, pobral svoje věci, a vyrazil čekat na Křídlovickou, kde
by se pravděpodobně někdy měl vyskytovat i Pirát. Já měla opět čekat,
protože pořád nikdo nic nevěděl.
Ve 20:34 mi volal Jura, že prý jsou s
Pirátem na Křídlovické, Pirátovo auto je nepoužitelné, a tak se
momentálně Pir snaží dovolat do auta, které přijíždí ze Slovenska, aby
zjistil, kdy tu bude, a kdy tedy budeme moct vyrazit. Nechápala jsem, o
jaké auto ze Slovenska se jedná, ale to nevadilo. Hlavně že nějak
odjedeme.
O hodinu později (21:28) mi Jura psal, že za tři čtvrtě hodiny až hodinu mě vyzvednou doma tím autem ze Slovenska.
Avšak ve 22:40 u nás stále ještě nebyli,
rozhodla jsem se jim proto zavolat. Dozvěděla jsem se, že už se
připravují a za takových deset minut vyrazí. Cesta k nám trvá jen pár
minut, takže jsem doufala, že v jedenáct už u nás budou…
A ve 23:15 kluci skutečně dorazili!!!
Vydali jsme se ještě do Teska nakoupit,
podívat se na Pirátovo rozbité auto, vyzvednout u Jury v bytě ještě
nějaké věci, a v jednu hodinu po půlnoci jsme konečně vyrazili z Brna.
Někteří z nás O:-) po cestě po cestě do
Opatova tak hluboce přemýšleli, že moc nevnímali, co přesně se dělo
kolem nich (tankování na benzínce? několik cigárpauz? zastavení v
McDrive?), jen ví, že někdy hodně pozdě nám psala Majda, kde jsme, že
ona už na nás čeká od devíti na tábořišti. Krátce po čtvrté hodině ranní
(už bylo světlo!) jsme na tábořiště dorazili i my. A zatímco se slunce
připravovalo ke svému východu, my se připravovali na krátký, ale zato
intenzivní spánek…
2) Oděvy účastníků
Domnívali jsme se, že naši účastníci
budou dostatečně uvědomělí ohledně toho, co si na akci mají vzít s sebou
za oblečení, a tak jsme toto v informační zprávě nezmiňovali. Avšak ne
všichni účastníci jsou tak uvědomělí, jak jsme předpokládali.
A tak například Jura v obavách z nejhoršího dorazil s hrncem a hlavě (a zapomněl si při tom i nazout boty), …
… a Radim přišel hezky v obleku a lakýrkách – od té doby, co se z něj stala televizní hvězda, už nic jiného neobleče 
3)Frisbee
Po dokončení všech prací a odjezdu
většiny lidí jsme si chtěli zahrát frisbee. Trénovali jsme mimo jiné i
házení dvou talířů najednou (poměrně snadné), chytání dvou talířů
(těžké) nebo chytání talíře v sedě (velmi těžké). A někdo hodil talíř
tak šikovně, že přistál na střeše – přímo na otvoru pro komín!
A jinak už se jen pracovalo, pracovalo a
pracovalo. Vytvořili jsme nový můstek, vyčistili jsme potůček za
kuchyňkou a vykopali odvodňovací kanál, který jsme na konci víkendovky
také odzkoušeli. A fungoval dobře
Napsala: Radka Cieslarová
